Shin no Ai -1.Díl- Seznámení

1. července 2012 v 16:53 | Kila-chan^^ |  OC! povídka
Tak jo minna. Napsala jsem první kapitolu mé OC povídky - Shin no Ai. Doufám že se vám bude líbit,tak jako mě Smějící se. Tak jo,máte jí tu. 1 díl- Seznámení



Kilary seděla ve škole, a čekala než začně poslední hodina. Přestávka se neuvěřitelně vlekla,už chtěla být doma se svojí mamkou Dashiko a s mladším bráškou Daisukem.
"Kilary vnímej mě," zašeptal toužebně Riku do Kilariního ucha. Riku je nejhezčí kluk ze třídy, co ze třídy i ze školy.
"Co chceš?" řekla Kilary otráveně. Riku se ušklíbl.
"Um, tebe zlato, hezky mokrou, nahou, svázanou na mé posteli , mám dál pokračovat?" kousl jí do ucha.
"Hele Riku, nezahrávej si se mnou. Stejně moc dobře víš, že to co si tvoje bujná fantazie představuje se nikdy nestane," stoupla si ,když uviděla vházet učitele do třídy s nějakým klukem.
"Sedně te si na svá místa," zavelel třídní učitel Vipers. Třída nespokojeně zavrčela, ale poslechly a sedly na svá místa.
"Takže ,jelikož mě máte na poslední hodinu tak, vám představím našeho nového žáka. Představ se jim a řekni něco o sobě," sedl si Vipers na katedru.
"Jmenuji se Tigure a je mi 17 let. Rodiče neznám. Nemám rád otravní lidi. Nesnaším matiku, jazyky a fyzyku. Naopak miluju informatiku a chemii. Kam jsi mám sednout učiteli?" porozhlídl se po třídě Tigure.
"Sedni si kam chceš."
"Dobře," sebrel svojí tašku přes rameno a šel si sednou do horní lavice k oknu. Vedle Kilary.
"Hoj, jsem Kilary no Hanahime. Můžeš mi říkat Kilary a nebo zkráceně Kila-chan," zazubila se Kila ry a podala Tiguremu ruku.
"Kilary ukážeš mu město, když bude chtít,ano?" podezřívaní se podíval na Kilary.
"Hai!" zasalutovala ze srandy Kilary. Vipers se ušklíbl a začal se věnovat zkoušení.
" Tak třeba k tabuli půjde…. Kazuki má u mě málo známek," ušklíbl se Vipers.
"Ale pane učitely," protáhl Kazuki obličej, "To nemůžete vyvolat někoho jiného? Prosím," snažil se vykroutit ze škoušení, neuměl totiž látku , kterou probírali.
"Ne. A pojď už nebo ti dám to nejtěžší co ti můžu dát," ušklíbl se zvesela Vipers. Kazuki smutně svěsil ramena, pomaloučku se přibližoval k tabuli.
"Naa Tigure? Budeš chtít ukázat město nebo ne?" podívala se Kilary zvědavě.
"Nemusíš ale rád bych tě poznal," usmál se mile Tigure, "Připadáš mi jako fajn holka ale opravdu tě neznám."
"Fajn," zakřenila se Kilary, "ale musím ze školy vyzvednout bratříčka."
"Ty máš bratra?" podivil se Tigure. "Myslel jsem že jsi jedináček i tak vypadáš," dodal s úsměvem.
"Jop. Jmenuje se Daisuke a je mu 6 let," zazubila se a podívala se na Kazukiho.
"Je mi líto Kazukiho," smutně se podívala k tabuli.
"Proč? Kdyť je to jen zkoušení, ne?"
"Mno je ale on tuhle látku nepochopil. Tak proto si ho učitel vybral. Snad už zazvoní," zaprosila Kilary. Tigure se koukl na mobil a usmál se.
"Neboj, za minutu by mělo zvonit," sbal si věci do tašky a čekal na zvonění. Kilary si taky zbalila aby šly co nejdřív pryč z jejich školy. Celou školou se ozval zvonek. Kazuki si oddychl a rychle sei šel pro věci. Známka se mu nepočítala, protože zazvonilo.
"Ták! A hezky za bratříčkem!" zavelela s úsměvem Kilary.
"Asi jsi i praštěná," zazubil se Tigure a následoval jí.
"Mno co. Vadí?" zeptala se Kilary. Tigure s úměvem zavrtěl hlavou v záporným gestu.
"Co kdybychom ke škole běžely?" zeptala se nadšeně Kilary.
"Kde až je ta škola?" zděsil se při pomyšlení na konci města.
"Hned tady za rohem," přehodila si Kilary líp školní tašku aby se jí líp běželo.
"Dobře. Ale nebude to závod,ju?"
"Neboj, nebude," zasmála se Kilary. Kilary vyběhla napřed ale Tigure jí v klidu doběhl. Kilary prudce zabrzdila před školní branou základní školy.
"A jsme tu!" zakřičela Kilary na celý školní pozemek.
"Možná jsi nemusela tak křičet," zasmál se Tigure. Z budovy vyběhl malej černovlasej klučina s modrýma očima. Rychle běžel ke Kilary.
"Onee-chan!" křikl nadšeně klučina a vyrhl se Kilary do náruče.
"Daisuke, chyběl jsi mi," pohladila ho po vlasech Kilary.
"Nee-chan? Kdo je ten kluk? To je tvůj kluk?! Ty jsi se mi nepochlubila?!" zatváří se Daisuke smutně. Tigure zrudl a na sucho polk.
"Da-Daisuke! Já tě zabiju! Klid Kilary..," uklidňovala se na hlas Kilary. Zchluboka se na dechla a vydechla.
"Daisuke. Tohle je můj nový spolužák Tigure. Nemá tady žádný kámoše tak se chceme skámošit. Nic víc ani nic míň," řekla Kilary už docela v klidu.
"Opravdu?" usmál se zářivě Daisuke. Kilary kývla.
"Aha! Gomene," rozběhl se eště doteď zaskočenému Tiguremu. Daisuke se usmál a nadšeně skočil celou svou silou na Tigure. Ten jak to nečekal, tak spadl na zadek i s Daisukem.
"Tak tohle bylo nečekaně podlé na tak malího kluka, jako jsi ti," rozčepířil Daisukemu jeho černé vlasy.
"To mě naučila nee-chan!" pochlubil se nadčeně Daisuke.
"Takže, Kilary je podlá holka,jo?"
"Jo!" zakřičel Daisuke, "Ale je s ní sranda. Tigure nechceš k nám na oběd? Prosím! Kilary, že může?" otočil se Daisuke na Kilary s jistotou.
"Jen jestli bude chtít," zasmála se Kilary.
"Budu rád," usmál se Tigure a postavil Daisukeho na nohy.
"Kluci tak jdeme, ne?" pohladila Daisukeho po vlasech. Kluci jí kývly.
"Nee-chan? Jaká byla škola? Zase tě otravoval ten kluk?" chytl se Kilarynini ruky.
"Ve škole byla zase nuda, jako obvykle. Myslíš Riku? Ten si nedá pokoj," pousmála se Kilary. Daisuke se zářivě usmál, když zahlídl jejich dům. Pustil Kilary ruku a rozběhl se k brance, kterou rychle otevřel. Ze zahrady vyběhl pes.
"Pojď Tigure," chytla jeho ruku a táhla k nim na zhradu. Kilary pro jistotu zamkla branku, aby pes nemohl utéct.
"Jak se jmenuje?" zeptal se okamžitě Tigure.
"Kiga. Dostala jsem ho od mamky," pohladila Kigu mezi ušima.
"Kilary pojďte domu! Mamka volá na oběd!" křikl Daisuke z okna které bylo otevřeno v obýváku.
"Tvůj bráška je užasnej," pohladil si Kigu a vydal se za Kilary.
"Ale někdy až moc živej," usmála se Kilary. Otevřela dveře a nechala vejít Tigureho dovnitř. Potom ho od dveří popostrkovala do kuchyně.
"Daisuke mi řekl, že jsi si přivedla kamaráda," promluvila Dashiko, jak mile uslyšela, že vešly do kuchyně.
"Snad ti to nevadí? Je to nový spolužák, nikoho tu nezná takže se chceme skamarádit. I se nám to daří," dořekla Kilary a posadila Tigureho na židly vedle Daisukeho.
"Chceš pomoct?" přistoupila Kilary blíž k Dashiko.
"Když tak dej na stůl skleničky s pitím. A pak talíře," rozkázala mile Dashiko. Kilary ze srandy zasalutovala. Rychle připravila 4 skleničky na stůl, do kterých následně nalila colu. Přitom eště připravila talíře na stůl a podložky na stůl na které se daji hrnce.
" Jídlo je hotové. Kila pojď mi něco vzít," podívala se na Kilary Dashiko. Kilary kývla a pomohla jí.
"Nandej ti si kolik chcete," položila na stůl hrnec s polívkou. Kilary taky položila hrnec ale s omáčkou ve které už byly těstoviny.
"ITADATAKIMASU!" křikl Daisuke s Kilary. Dashiko se usmála ale taky popřála dobrou chuť s Tigurem.
"Co budeš teď dělat Tigu?" zeptala se Kilary po obědě. Seděli venku na houpací síty.
"Víš, že ani nevim. Ale děkuju za oběd," usmál se mile Tigure.
"Ale je už víkend," protáhla se Kilary spokojeně.
"Máš nějaký plán? Myslím na víkend."
"Asi budu v bazénu. Ty?"
"Budu sám doma," smutně se pouse smál Tigure.
"A necheš přijít? Přece nebudeš sám doma a eště v tomhle vedru," ze srandy s ním zacloumala. (xDDD)
"Budu rád. V kolik?" podrbal se ve vlasech Tigure.
"Tak třeba v 7. To už bývá vedro," strčila si neposlušní pramen za ucho.
"Okey," zasmál se Tigure.
"Nee-chan! Nesu vám pití!" přiběhl Daisuke s flaškou plné štávi.
"Arigato Daisu-chan. Co kdyby Tigure zítra přišel k nám?"
"Jo! A přespí tu! Jdu to říct mamce!" rozběhl se Daisuke pryč. Kilary ho nestihla ani zastavit.
"Tak tu asi přespíš, nevadí? Daisuke si tě oblíbil," protáhla se znovu Kilary. Ale nepodařila se jí udržet rovnováha a spadla na Tigureho. Který následně i s Kilary spadl na zem. Kilary ležela na zemi a nad ní klečel Tigure.
"Go-Gomen," zčervenala Kilary. Tigure se usmál a zvedl se. Nabídl Kilary ruku.
"Jsi v pořádku?" Kilary mu kývla a chytla se jeho ruky.
"Blbá houpačka," vražedně se podívala na houpačku, ale pak na ní hned vlezla.
"Koukám že jsi nepoučitelná," rozcuchal jí vlasy. Kilary ze srandy zavrčela. Do večera si povídaly o všem možném.
"Kolik je Kilary?"
"Mno půl osmý," řekla překvapeně Kilary.
"Tolik?!" podivil se Tigure. Kilary přikývla.
"Gomene ale budu muset jít," řekl posmutně Tigure.
"Ale zejtra se uvidíme takže bude o zábavu postaráno," zasmála se Kilary a dodala: "Půjdu tě doprovodit k brance." Tigure kývnul na souhlas a stoupl si. Mlčky došly k brance.
"Měj se Kilary."
"Ty taky a nezapomeň přijít," vyplázla na Tigureho jazyk.
"Jo,malem jsem zapoměl. Dala by jsi mi svoje číslo? Abychom se nějak domluvily na něčem třeba." Kilary se usmála a napsala svoje číslo do Tigureho mobilu.
"Pak mě když tak prozvoň," zamávala Kilary Tiguremu a vydala se do domu.
Rychle vběhla do pokoje a zavřela se. Co nejrychleji spáchala hygienu a umitá vlezla do manželský postele. Coby dub se odporoučela do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama